Global menu

Our global pages

Close

Nejvýznamnější judikáty v pracovním právu v roce 2020

  • Czech Republic
  • Employment law

27-01-2021

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3955/2018, ze dne 20. 7. 2020

Zaměstnavatel není oprávněn při stanovení mzdy zaměstnanců vykonávajících srovnatelnou práci v různých regionech České republiky přihlížet k sociálně-ekonomickým podmínkám daného regionu, ve kterém zaměstnanec práci vykonává. Zaměstnanci, vykonávající práci na stejné pracovní pozici, tak mají nárok na mzdu ve stejné výši bez ohledu na to, že náklady na uspokojení životních potřeb v daných regionech jsou odlišné.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4243/2019, ze dne 29. 9. 2020

Zaměstnavatel může obecně jednostranně ukončit pracovní poměr s odborovým funkcionářem při výkonu jeho funkce pouze se souhlasem dané odborové organizace. Nebude-li ale souhlas udělen, může zaměstnavatel i nadále dát zaměstnanci výpověď, pokud od zaměstnavatele nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával. Bude se jednat zejména o situace, kdy zaměstnanec opakovaně při výkonu práce pochybil, neuposlechl pokynu nadřízeného nebo má nedostatečnou kvalifikaci.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2128/2019, ze dne 29. 1. 2020

Právnické a fyzické osoby provozující činnost, při které pořádají umělecká představení, mohou rozhodnout o tom, že činnost dosud zajišťovanou prostřednictvím výkonných umělců (zaměstnanců) budou nadále zabezpečovat na základě občanskoprávních smluv (dohod) uzavíraných s jinými výkonnými umělci (aniž by šlo o výkon závislé práce). Takové rozhodnutí může mít povahu rozhodnutí o organizačních změnách, na jehož základě se zaměstnávaný výkonný umělec stane nadbytečným.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1135/2020, ze dne 26. 8. 2020

Bude-li v konkurenční doložce okruh činností, jejichž výkonu se má zaměstnanec po určitou dobu zdržet, sjednán úžeji, než je stanoveno v zákoníku práce, poruší zaměstnanec svůj závazek jen tehdy, vykonává-li výdělečnou činnost v rozsahu stanoveném ve sjednané konkurenční doložce. Jakékoliv vykonávání výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu se tak nepovažuje automaticky za porušení konkurenční doložky.

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 2 Ads 335/2018, ze dne 29. 5. 2020

Poskytování stejných mzdových podmínek dle zákoníku práce tzv. agenturním a kmenovým zaměstnancům neznamená, že na obdobných pracovních pozicích musí být zaměstnanci z těchto dvou skupin odměňováni stejně. Pokud jsou na obdobných pozicích agenturní a kmenoví zaměstnanci odměňováni rozdílně, musí k tomu existovat ekonomicky racionální a obecně pochopitelné důvody spočívající v rozdílech v přínosu té či oné kategorie zaměstnanců pro zaměstnavatele (resp. pro uživatele v případě zaměstnanců agenturních).

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4008/2018, ze dne 23. 6. 2020

Dohoda o mimořádné odměně za práci vykonávanou na základě dohody o provedení práce, uzavřená mezi účastníky ústní formou, je platným ujednáním. Je tomu tak proto, že tímto ujednáním nevzniká ani se nemění základní pracovněprávní vztah. Nejedná se o esenciální náležitost dohody. Odměna z dohody nesmí být určena jednostranným úkonem, nesmí být nižší než minimální mzda a její výše musí respektovat zásadu stejné mzdy, platu nebo odměny z dohody za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2244/2018, ze dne 13. 2. 2020

Výpověď z pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti zaměstnance, které podle kolektivní smlouvy měla předcházet nabídka jiné vhodné práce zaměstnanci, je neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jestliže zaměstnavatel záměrně podal výpověď až poté, co obsadil všechna pro zaměstnance vhodná volná pracovní místa, která by mu mohl v souladu s kolektivní smlouvou nabídnout, a výpověď byla zaměstnanci dána s cílem způsobit mu rozvázáním pracovního poměru újmu.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2671/2019, ze dne 16. 3. 2020

Škoda, kterou je zaměstnavatel povinen v případě zjištění nemoci z povolání zaměstnanci nahradit, může spočívat i v ušlém výdělku zaměstnance. Z hlediska náhrady ztráty na výdělku je významné, zda důvodem této ztráty byly skutečně následky nemoci z povolání, či nikoli. Jakákoliv dohoda účastníků o důvodech a způsobu skončení pracovního poměru je z tohoto hlediska bez významu.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3521/2019, ze dne 24. 3. 2020

Přestávky na jídlo a oddech a přiměřená doba na oddech a jídlo nejsou jedno a totéž. Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bez přerušení provozu nebo práce přiměřenou dobu na oddech a jídlo, jedná se o pracovní dobu, za kterou zaměstnanci náleží mzda.

Při posouzení, zda má být zaměstnanci poskytnuta přestávka na jídlo a oddech, nebo přiměřená doba na oddech a jídlo, je rozhodující charakter práce. Samotná skutečnost, že se jedná o nepřetržitý provoz, neznamená, že zaměstnanci nemůže být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech. Pro práce, které nemohou být přerušeny, je charakteristické, že je nelze v průběhu směny objektivně přerušit. Důvody budou dány výhradně technologií výroby, pracovním procesem či výkonem práce, jež vyžadují průběžnou kontrolu nebo jinou aktivitu zaměstnance. Takovým důvodem však nemůže být organizace práce daného pracoviště (např. hasič).

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3978/2018, ze dne 28. 1. 2020

Uzavře-li advokát s klientem (případně i disimulovanou) pracovní smlouvu, jejímž obsahem je poskytování právních služeb klientovi, řídí se jejich vztah touto smlouvou a pracovněprávními předpisy a jde o vztah pracovněprávní.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2034/2019, ze dne 21. 1. 2020

Nebyl-li právní úkon, jímž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah, učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon, je možné se dovolat jeho neplatnosti, jen nebylo-li již započato s výkonem práce. Pracovní smlouva a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou právní úkony, jimiž se zakládá pracovněprávní vztah, kdy za předpokladu, že již bylo započato s jejich plněním, se pokládají za platné, i kdyby nebyly uzavřeny v písemné formě vyžadované zákonem, nýbrž jen ústně.

 

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2244/2018, ze dne 13. 2. 2020

Výpověď z pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti zaměstnance, které podle kolektivní smlouvy měla předcházet nabídka jiné vhodné práce zaměstnanci, je neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jestliže zaměstnavatel záměrně podal výpověď až poté, co obsadil všechna pro zaměstnance vhodná volná pracovní místa, která by mu mohl v souladu s kolektivní smlouvou nabídnout, a výpověď byla zaměstnanci dána s cílem způsobit mu rozvázáním pracovního poměru újmu.