Global menu

Our global pages

Close

Rodinná ústava, nový koncept v českém prostředí

  • Czech Republic
  • Other

14-06-2019

Konflikty vzniklé při rodinném podnikání mohou mít zcela devastující účinky. Předejít jim lze společnou dohodou o základních pravidlech a představách o firmě.

V českých podnikatelských rodinách, které se rozhodly pro cestu mezigeneračního nástupnictví a předání vlastnictví, případně i vedení rodinné firmy1 se postupně začíná prosazovat institut takzvané rodinné ústavy. Zejména rodina, v níž počet členů roste a která vlastní rozvíjející se společnost či jinou zásadní majetkovou hodnotu, je postavena před otázku, jak vhodně nastavit své vnitřní vztahy a struktury. Zároveň čelí podstatně větším interním rizikům a tlakům, než pokud by podnik vlastnil a řídil jen otec zakladatel.

Jestliže se tedy rodina rozhodne pro společné podnikání, bude důležité, aby se její členové shodli zejména na vizi jak v oblasti byznysu, tak i správy rodinného majetku, dále na společných základních hodnotách a v neposlední řadě na hlavních principech vzájemného fungování a vztazích mezi jednotlivými členy.

Dokument, který obsáhne výše uvedené, se nazývá právě rodinná ústava. V zahraniční praxi bývá označován jako Family Constitution, Family Charter nebo Familienverfassung.

Tento koncept vznikl zejména jako reakce na značné konflikty, které se objevily především v rozvětvených podnikatelských rodinách. Právě u nich velmi často při mezigeneračních výměnách vznikají spory, jež ničí jak firmu, tak celou rodinu. Proč? Protože neexistují žádné tradice a pravidla, které známe z úspěšných šlechtických rodů. Rodina primárně nemá zavedené žádné regule, podle nichž by bylo možné spravovat majetek vybudovaný jejím zakladatelem.

Osvícení členové podnikatelských klanů si postupně – často na základě neblahých zkušeností – začali uvědomovat, že bez vymezení a dosažení shody na základních principech a korekce možných očekávání bude ruku v ruce s větvením rodu stoupat i riziko destruktivních konfliktů.

Jestliže se členům podnikatelské rodiny podaří dosáhnout shody na pravidlech fungování, a to právě například ve formě rodinné ústavy, jednak se toto riziko sníží a také se vytvoří jeden z podstatných prvků pro úspěšné zvládnutí mezigenerační výměny.

Co by měla rodinná ústava obsahovat 

Rodinnou ústavu lze označit za základní morálně-právní kodex, který má často pouze limitovanou, či dokonce nulovou právní závaznost. Jsou v něm shrnuty základní principy fungování rodiny. Shrnuje představu a ideálně i shodu na základních principech společného dlouhodobého fungování, a proto jsou jeho základní součástí již výše uvedené: hodnoty rodiny, společná vize, základní pravidla fungování a struktury.

Obsah a pravidla mohou být poměrně komplexní, a to jak v závislosti na představách konkrétní rodiny, tak v závislosti na její velikosti a dynamice i v závislosti na typu a velikosti firmy.

Základní obsahové body a struktura jsou následující:

I.

Preambule, kde budou shrnuty základní myšlenky zakladatele, případně dalších členů rodiny, proč je rodinná firma budována jako rodinná a jaké jsou hlavní představy do budoucna.

II.

Vymezení základních hodnot rodiny, a to zejména ve vztahu k vlastnictví rodinné firmy. Hodnoty mají sloužit jako měřítko pro posuzování jednání členů rodiny v rámci rodiny a rodinné firmy, mají být určitým korektivem a zároveň základní součástí rozvíjené rodinné tradice či kultury.

III.

Vize, co se týče společné budoucnosti ohledně rodinné firmy, respektive správy jiného majetku. Někdy se mluví o „společném snu“.

IV.

Základní principy pro zapojení členů rodiny do firmy a správy majetku. Zde se jedná o zapojení jak do pracovních pozic či pozic ve výkonných orgánech společnosti, tak do nevýkonných pozic (členové dozorčích rad).

V.

Základní principy pro případné převody podílů ve firmě, respektive představy ohledně toho, komu a za jakých podmínek mohou být podíly předány a jak mají fungovat společníci. S tím souvisí také otázky dědického plánování a nastavení principů fungování manželského majetkového práva.

VI.

Nastavení případných „orgánů“ podnikatelské rodiny (rodinné shromáždění, rodinná rada) či platforem pro společné setkávání a práci s cílem posilovat soudržnost rodiny a pozitivní propojení s firmou.

VII.

Nastavení komunikačních pravidel v rámci rodiny a v rámci firmy.

VIII.

Základní pravidla pro případné řešení konfliktů.

IX.

Pravidla ohledně budoucích úprav rodinné ústavy.

Jak připravit ústavu

Může se zdát, že případné sepsání výše uvedených pravidel a bodů nebude náročné a že je možné při tom vyjít z nějakého osvědčeného vzoru. Je ale třeba si uvědomit, že pokud výsledek nebude odrážet situaci konkrétní rodiny, stane se pouze prázdným formálním dokumentem, jejž časem nikdo nebude brát vážně.

Jak je již bylo uvedeno výše, příprava rodinné ústavy a navazujících pravidel správy rodinné firmy je výborným pomocníkem při přípravě nástupnického procesu. Příprava ústavy a proces nastavování pravidel bývají pro rodinné členy významnější než samotný výsledek. Umožňují totiž ujasnit si řadu otázek ohledně budoucnosti společného podnikání a obecného fungování. Umožní otevřít a velmi často i vyřešit citlivé otázky, které by jinak zůstaly skryty jako určité rodinné tabu a představovaly by pouze neřešený budoucí problém a rizikový faktor.

Práce na ústavě může při jejím citlivém a vhodném řízení rodinu více spojit, signalizuje členům, že jsou schopni dobře spolupracovat. Naopak, jestliže práce na společných pravidlech ukáže, že členové rodiny spolu nedokážou komunikovat a najít shodu ani v základních otázkách, majiteli to signalizuje, že bude možná vhodnější hledat jinou alternativu, jak s podnikem naložit.

Když se rodina, tedy zejména její zakladatel, rozhodne na rodinné ústavě pracovat, měla by se shodnout na týmu, který ji bude připravovat, a na základním časovém rámci. Do samotné přípravy je vhodné vždy zapojit zkušeného odborníka, jenž bude proces řídit a udržovat jeho dynamiku v pozitivním směru, tedy zabraňovat eskalaci konfliktů, které mohou vznikat.

Zapojení někoho mimo rodinu je vhodné také proto, že v rámci příprav probíhají individuální rozhovory s jednotlivými členy, kteří by měli v bezpečném prostředí a se značnou mírou důvěry být schopni vyjádřit své opravdové názory, představy a případné obavy. Toto zejména děti často nedokážou ve vztahu k rodičům. Z tohoto důvodu je zásadní vybrat si pro vedení procesu příprav osobu, která má kromě vhodných odborných znalostí i výborné komunikační schopnosti a je důvěryhodná.

Uvedené individuální pohovory poskytují základ pro přípravu vybraných částí rodinné ústavy, dávají korekci pro další společná sezení a umožňuji získat vhodnější pohled na danou rodinu a její schopnost další spolupráce. Po provedení individuálních rozhovorů se pak v rámci společných setkání a diskusí začne tvořit základ rodinné ústavy. Zde je vhodné zapojit také advokáta či jinou osobu znalou práva, jelikož součástí ústavy bývají i základní principy ohledně právního nástupnictví (převody podílů, dědická posloupnost nebo související otázky společného jmění). Jestliže se zúčastnění členové rodiny na návrhu shodnou, a to ideálně jednohlasně, je proces přípravy dokončen, rodinnou ústavu lze slavnostně schválit a podepsat a následně začít uvádět v život.

Jak již bylo uvedeno, rodinná ústava není typickou smlouvou uzavřenou mezi jejími stranami, které přebírají jasná práva a závazky. Představuje spíše morální kodex a základní rámec pro další společný rozvoj a spolupráci. Jelikož však shrnuje i principy pro nastavení vybraných právních vztahů mezi členy rodiny, je nutné tyto principy stanovit tak, aby odpovídaly právním možnostem a záměrům rodiny. Na základě těchto principů pak budou připraveny příslušné právní dokumenty, jako jsou například závěti, smlouvy mezi společníky či společenské smlouvy. Není úkolem rodinné ústavy je nahradit. V případě sporu však může ústava hrát určitou výkladovou úlohu, co se týče záměrů stran.

Co se týče časového rámce, ústava může vznikat několik týdnů, ale pravidlem je spíše několik měsíců, a to v závislosti na velikosti rodiny a důležitosti, kterou danému projektu přiřadí. Jak zahraniční, tak postupně i tuzemské zkušenosti však ukazují, že proces příprav může mít pro podnikatelskou rodinu značný pozitivní efekt, a proto je vhodné, když mu je věnován dostatečný čas a pozornost.

***

Osvícení členové podnikatelských klanů si začali uvědomovat, že bez vymezení a dosažení shody na základních principech a korekce možných očekávání bude ruku v ruce s větvením rodu stoupat i riziko destruktivních konfliktů.

1 V článku používám termín „rodinná firma“ i přes jeho právní nepřesnost pro označení jakékoliv korporace ovládané podnikatelskou rodinnou v pozici jediného či majoritního společníka. Práce na rodinné ústavě umožní otevřít a velmi často i vyřešit citlivé otázky, které by jinak zůstaly skryty jako určité rodinné tabu a představovaly by tak pouze neřešený budoucí problém a rizikový faktor.