Global menu

Our global pages

Close

Hromadné žaloby nejen pro spotřebitele, stát je chce povolit ve sporech mezi podniky

  • Czech Republic

    02-01-2020

    Do dvou let by lidé, kteří se společně cítí poškozeni jednáním nějaké firmy, měli dostat možnost domáhat se odškodnění v rámci jediného soudního řízení. Návrh zákona o hromadných žalobách, který v prosinci schválila Legislativní rada vlády, má usnadnit vymáhání práv zejména ve spotřebitelských spotech nebo v případech, kdy podniky svým chováním poškozují životní prostředí. Lidé by tak měli v budoucnu snáze řešit spory, jako byla v minulosti kauza kolem bankovních poplatků nebo emisní skandál automobilky Volkswagen.

    Avšak podle návrhu, který teď ministerstvo spravedlnosti dokončuje a v druhé polovině ledna ho předloží vládě, by se hromadné žaloby neměly používat zdaleka jen ve sporech, v nichž jde o práva občanů. Podat hromadnou žalobu budou moci i skupiny firem například na svého konkurenta či dodavatele, který zneužije svého postavení na trhu.

    To vše s nižšími náklady, než jaké by žalobce měl v klasickém – individuálním – soudním sporu. Firmy by měly ušetřit nejen za advokáta, který bude nově zastupovat celou skupinu, ale i na soudních poplatcích. Zákon totiž počítá s tím, že by základní taxa za uzavřenou skupinu firem činila 30 tisíc korun. V případě, že žalobu podá nezisková organizace zapsaná na seznamu Evropské komise, by to byla dokonce jen polovina. V klasických žalobách se přitom poplatky počítají procentem z částky, o niž ve sporu jde. Například u sporu v hodnotě 40 milionů korun činí poplatek pět procent, tedy dva miliony korun.

    Za třicet tisíc místo milionů by se tak v budoucnu mohli soudit například vlastníci solárních elektráren s distributory elektřiny. Ušlý zisk v souvislosti se snížením výkupních cen solární elektřiny v roce 2010 se dosud snaží na distributorech vymoci individuálními žalobami.

    Jeden podnikatel zažaluje hromadnou žalobou distributora o 300 milionů ušlého zisku. Dalších devět připojí nárok ve stejné výši. Namísto pěti procent z žalované částky zaplatí jednorázový soudní poplatek 30 tisíc korun a za tuto cenu vedou spor za tři miliardy korun,“ uvádí modelový příklad partner advokátní kanceláře Eversheds Sutherland Jan Krampera.

    Dořešena zatím není ani pojistka, která by žalobcům umožnila vyhnout se placení nákladů sporu prostřednictvím prázdné, účelově založené firmy. Do té by poškození převedli své pohledávky a ona by pak jménem skupiny podala hromadnou žalobu. „I kdyby distributor spor vyhrál, tak mu náklady řízení poražená společnost nezaplatí. Účelově založená společnost nebude mít žádný majetek, a nebude tedy kde brát,“ varuje Krampera před jedním z úskalí verze návrhu odsouhlasené v prosinci Legislativní radou. V tomto konkrétním případě ale ministerstvo slibuje nápravu. „Nenapadlo nás, že by se do role žalobce mohl dostat podnikatel, který by překoupil pohledávku. V tomto případě jsme se už dohodli, že to budeme řešit,“ uvádí spoluautorka zákona Anežka Janoušková.

    Důkazy pro konkurenci To ale firmám nestačí, obávají se, že by nový způsob vedení sporů mohl být snadno zneužitelný v konkurenčním boji. „Týká se to především povinnosti uložené soudem předložit často citlivé dokumenty protistraně,“ varuje podniková právnička obchodního řetězce Tesco Pavlína Skalická.

    Důkazy budou muset žalovaní zpřístupnit pouze v situacích, kdy žalobu podá nezisková organizace.

    Nemělo by tak tedy docházet k tomu, že firmy budou muset vydat citlivé dokumenty a data, které mohou obsahovat i obchodní tajemství, ve sporech vedených mezi podnikateli. Ani to ale obavy ze zneužití zatím nerozptýlilo.

    Bude třeba, aby byl soud zvlášť obezřetný a pečlivě zkoumal, z jakých zdrojů je nezisková organizace financovaná, jaké cíle sleduje a čí zájmy chrání a hájí,“ říká Pavlína Skalická. V Česku podle údajů Českého statistického úřadu působí na 140 tisíc neziskových organizací a nepatří mezi ně zdaleka jen ty, které hájí práva spotřebitelů, zabývají se ochranou životního prostředí nebo sociální prací. Metodika úřadu mezi ně řadí například i odborové organizace nebo profesní sdružení a komory. Ani ty totiž zpravidla nerozdělují zisk mezi své vlastníky, ale investují ho zpět do své činnosti, což je klíčovou charakteristikou neziskové organizace.

    Snažíme se být ostražití, uvědomuje si i reputační riziko hromadných žalob,“ říká o připravované legislativní novince šéfka oddělení compliance pojišťovny Allianz Darina Jašíčková. Jak totiž ukázal v roce 2013 případ sporů o bankovní poplatky, jsou kauzy, v nichž jde o práva spotřebitelů, od začátku intenzivně sledované médii. A i když žaloby na poplatky nakonec soudy zamítly jako neoprávněné, zůstala po nich v očích veřejnosti pachuť velkých korporací utlačujících spotřebitele.

    Hrozí ekonomické zpomalení Hromadné žaloby by také mohly vyčistit trh od zboží a služeb, které by potenciálně mohly vyvolávat negativní reakci spotřebitelů. V ohrožení by se tak mohlo ocitnout například dlouhodobě kritizované životní pojištění. To stále velká část populace považuje kvůli dřívější masivní kampani za spořicí produkt. Pojišťovny je o tomto omylu dosud nedokázaly přesvědčit.

    Vedlejším efektem hromadných žalob by tak podle Hospodářské komory mohlo být ekonomické zpomalení. „Zasažena může být zhruba třetina ekonomiky. Ta bude v prvních dvou až třech letech ztrácet na výkonu,“ upozorňuje šéf odboru práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič. „Firmy si budou muset odkládat část finančních prostředků stranou jako rezervu v souvislosti s hrozícími hromadnými žalobami. Tyto peníze jim pak budou chybět na provoz a investice,“ dodává Minčič. Firmy by pak logicky zvýšené náklady promítly do svých cen, což by se mohlo projevit v nárůstu inflace.

    Dopad na jednotlivá odvětví se ale bude různit. Podle analýz Hospodářské komory budou k oborům, kde zavedení hromadných žalob poznamená prakticky každou společnost, patřit vedle bankovnictví a pojišťovnictví také telekomunikace a energetika. Zhruba třetinu firem by pak mohly hromadné žaloby zasáhnout ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, velkoobchodu nebo maloobchodu.

    Před vysokými náklady firem na finanční dohody, na náhradu škody či na právní zastoupení v souvislosti se zavedením hromadných žalob varuje Asociace malých a středních podniků.

    I ona se obává, že to může vést ke zdražování. „Malé a střední podniky, za nimiž nestojí armády právníků, by útok vedený prostřednictvím hromadné žaloby nemusely ustát. Zvláště se obáváme účelových sporů vedených nejrůznějšími ‚šmejdy‘, spekulujícími na dosažení mimosoudního vyrovnání,“ dodává manažer pro legislativu Asociace malých a středních podniků Věroslav Sobotka.

    Ve Spojených státech, odkud hromadné žaloby pocházejí, končí mimosoudním vyrovnáním podle studie tamního Institutu pro právní reformu téměř třetina z nich. A spíš než poškození na nich vydělávají jejich právníci. Statistiky amerického úřadu pro ochranu spotřebitelů ukazují, že spotřebitelé v průměru získají 32 dolarů na osobu. Právníci žalující strany přitom inkasují více než milion dolarů za případ.

    Podle České bankovní asociace zvyšuje ekonomická rizika novinky plán na zavedení takzvané odhlašovací varianty řízení, kdy jsou do skupiny žalobců automaticky zahrnuti všichni poškození, aniž by o ní vůbec věděli nebo by projevili zájem v ní být. „Odhlašovací režim v sobě nepochybně má šikanózní a vyděračský potenciál,“ varuje zástupce výkonného ředitele České bankovní asociace Filip Hanzlík a dodává: „Mediálně schopný žalobce si to může celé přifouknout a vzbudit dojem, že spor je větší, než tomu ve skutečnosti je.

    Ministerstvo spravedlnosti na tyto obavy reagovalo v návrhu zákona jen částečně. V zatím poslední verzi odhlašovací režim výrazně omezilo. Bude jej možné využít jen pro spory, v nichž bude každý poškozený vymáhat částku do tří tisíc korun. V ostatních případech se budou muset poškození k hromadné žalobě jmenovitě přihlásit, aby se na ně rozsudek vztahoval. Úplně se vzdát odhlašovacího řízení ale resort nechce. Bojí se, že by se tím dramaticky oslabila účinnost hromadných žalob právě ve sporech o menší částky, které se teď lidem nevyplatí individuálními žalobami vymáhat.

    Hromadné žaloby nebudou chránit jen spotřebitele. Firmy v nich budou moci žádat třeba férové ceny. Vedlejším efektem hromadných žalob by podle Hospodářské komory mohlo být ekonomické zpomalení.

     

    Disclaimer

    This information is for guidance purposes only and should not be regarded as a substitute for taking legal advice. Please refer to the full terms and conditions on our website.

    < Go back

    Print Friendly and PDF
    Register to receive regular updates via email.