Global menu

Our global pages

Close

Koronavirus – praktická příručka zaměstnavatele

  • Czech Republic

    17-09-2020

    Příručku průběžně aktualizujeme v návaznosti na postupné zveřejňování oficiálních informací ze strany orgánů veřejné moci. Poslední update: 17. 9. 2020.

    Přinášíme zaměstnavatelům aktuální seznam všech mimořádných opatření a praktická doporučení a rady.

    Podobné praktické shrnutí v oblastech smluvních a regulatorních záležitostí najdete v Otázkách a odpovědích ke smlouvám a regulaci.

    For english version click HERE.

    Mimořádná opatření

    V souvislosti s vývojem epidemiologické situace ve výskytu koronaviru v Evropě a na území ČR se v současné době vyskytují níže uvedená omezení.

    Jelikož je epidemiologická situace odlišná v různých krajích ČR, mohou se určitá mimořádná opatření vyskytovat pouze v určitých oblastech, případně se opatření můžou v jednotlivých oblastech lišit.

    1. Nošení roušek

    • Od 10. 9. 2020 je na území ČR povinnost nosit ochranné prostředky dýchacích cest (úst a nosu) jako je respirátor, rouška, ústenka či jakýkoli šátek, šál či jiný prostředek, který může pomoci zabránit šíření kapének, a to:

    • ve všech vnitřních prostorách staveb mimo své bydliště, v případě školských zařízení se povinnost vztahuje pouze na společné prostory (např. chodby a záchody);
    • v prostředcích veřejné hromadné dopravy.

    • Z výše uvedené povinnosti jsou vyjmuty např.:

    • děti do dvou let věku;
    • děti, studenti a pedagogičtí pracovníci při vzdělávání v učebně;
      • V Jihočeském kraji bude tato výjimka od 21. 9. 2020 u žáků druhého stupně ZŠ, středních a vysokých škol zrušena, a tedy jsou povinni nosit roušky i během výuky.
    • osoby s poruchou intelektu, s poruchou autistického spektra nebo kognitivní či duševní poruchou;
    • pacienti, jsou-li hospitalizování ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, a je-li to potřebné pro poskytování zdravotních služeb;
    • zaměstnanci a osoby v obdobném postavení vykonávající práci na jednom místě, mají-i tyto osoby nejméně 2 metry rozestupy;
    • účastníci soudních řízení, a to v místě a době soudního řízení;
    • moderátoři, herci, či jiné osoby při provádění autorského díla (např. divadelní nebo taneční představení);
    • osoby vykonávající práci zařazenou ve třetí nebo čtvrté kategorii rizikovosti podmínek;
    • zákazníci v době konzumace potravin;
    • sportovci v době tréninku či soutěží;
    • osoby ve vnitřních prostorách bazénů, koupališť či saun;
    • řidiči veřejné dopravy, jsou-li sami v uzavřené kabině oddělené od zbylého prostoru;
    • zaměstnanci při pobytu v kanceláři, pracují-li nejméně 2 metry od jiné osoby.

    2. Cestování do ciziny a vstup cizinců

    • V současné době Ministerstvo zdravotnictví eviduje seznam zemí s nízkým rizikem nákazy (zelené země). Všechny ostatní země, které na daném seznamu nejsou, se považují za země s vysokým rizikem nákazy (červené země).

    • S ohledem na to, zda jsou země zelené nebo červené, mají osoby (občané ČR i cizinci) vstupující na území ČR z těchto zemí odlišné povinnosti a i možnosti vstupu do ČR.

    • Občané ČR a občané EU (včetně občanů Islandu, Norska, Švýcarska, Lichtenštejnska a Velké Británie)

    • Určité povinnosti těmto cestujícím nastanou pouze v případě, kdy po déle než 12 hodin v posledních 14ti dnech pobývali v některé z červených zemí. Tyto osoby mají povinnost po vstupu kontaktovat krajskou hygienickou stanici a
      • absolvovat test na území ČR a předložit výsledek testu krajské hygienické stanici do 72 hodin od vstupu,
      • nebo v opačném případě bude těmto osobám nařízena karanténa.
    • Jiné povinnosti mají např. pracovníci mezinárodní dopravy. Pokud déle než 12 hodin v posledních 14ti dnech pobývali v některé z červených zemí, jsou tyto osoby následně povinny nosit všude na území ČR po dobu 14 dnů ochranné prostředky dýchacích cest. Současně jsou povinny při překročení hranic předkládat potvrzení pro pracovníka mezinárodní dopravy.
    • Jedna výjimka platí u občanů Francie, Malty, Rumunska a Lucemburska, cestujících nebo vracejících se do ČR z těchto zemí za účelem výkonu pracovní činnosti nebo absolvování výuky, kdy zaměstnavatelé a vzdělávací instituce mají povinnost si vyžádat negativní výsledek testu, který tyto osoby absolvují na území ČR, v opačném případě jim neumožnit vstup na území pracoviště nebo vzdělávací instituce.
      • Tyto osoby mají následně po 14ti dnech povinnost absolvovat druhý test, a to na vlastní náklady.

    • Občané třetích zemí

    • Jsou-li občané třetích zemí (mimo EU a Islandu, Norska, Švýcarska, Lichtenštejnska a Velké Británie) nebo jejich rodinní příslušníci držiteli pobytových oprávnění vydaných ČR, bude jim vstup na naše území povolen za stejných, výše uvedených podmínek.
    • Nejsou-li tyto osoby držiteli žádného pobytového oprávnění, bude jim vstup na naše území umožněn pouze v případě, kdy cestují ze zelených zemí.
    • Osobám cestujícím z červených zemí nebude povoleno vstoupit na území ČR.
      • Výjimku z tohoto zákazu mají pouze rodinní příslušníci.

    • Jaké jsou možnosti vstupu českých občanů na území cizích států záleží vždy na konkrétních podmínkách dané země.

    • Např. Slovensko zařadilo ČR mezi rizikové země, a tedy z toho důvodu musí čeští občané (i Slováci) při cestě na Slovensko předložit negativní výsledek testu na COVID-19 nebo podstoupit karanténu (a v rámci karantény se nechat otestovat).
    • Další státy, které nějak limitují vstup českých občanů na své území jsou např. Německo, Belgie, Řecko, Slovinsko, Irsko, Norsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko, Švýcarsko, Srbsko nebo Velká Británie.

    3. Povinná karanténa

    • Karanténa se nově nařizuje na dobu 10 dnů.

    • Od 1. 9. 2020 mají povinnost všichni poskytovatelé zdravotních služeb v oboru všeobecného praktického lékařství nařídit karanténu

    • všem osobám s pozitivním výsledkem RT-PCR testu, kdy karanténa bude ukončena pouze u osob nevykazujících klinické příznaky nemoci COVID-19, a to i bez provedení RT-PCR testu
      • pouze u pracovníků ve zdravotních a sociálních službách bude karanténa ukončena na základě negativního výsledku testu
    • osobám, které byly v úzkém kontaktu s pozitivně testovanou osobou, pouze za situace, kdy tento kontakt proběhl bez nasazených roušek přes ústa a nos (vyjma kontaktu kratšího než 15 minut nebo na větší vzdálenost než 1,5 metru);

    • V případě, že se v jedné domácnosti vyskytne osoba, které byla nařízena karanténa, tak se karanténa automaticky nenařizuje na celou domácnost a všechny její členy. V takovém případě se doporučuje:

    • co nejvíce omezit jak kontakt s osobou v karanténě, tak i kontakt s veřejností;
    • osoba v karanténě by měla používat vlastní ručníky a jiné osobní věci;
    • dezinfikovat společné prostory.

    • Jiná situace nastává v okamžiku, kdy se v domácnosti vyskytne člověk s pozitivním výsledkem testu. V takovém případě jsou všichni členové domácnosti osobami, které byly v úzkém kontaktu s pozitivně testovanou osobou a všem bude nařízena karanténa.

    • Osoby, které jsou v důsledku cestování nuceny podstoupit karanténu jsou omezeny ve volném pohybu po území ČR s výjimkou obstarávání základních životních potřeb, zajištění péče o děti a zvířata, cest do zdravotnických zařízení a cest do zaměstnání.

    • Občané třetích zemí (mimo EU a Islandu, Norska, Švýcarska, Lichtenštejnska a Velké Británie) jsou v případě karantény omezeny i v možnosti absolvování cest do zaměstnání.

    4. Znovuotevření škol

    • Se začátkem školního roku se otevřela všechna školská i vzdělávací zařízení.

    • Ministerstvo školství vydalo Manuál k provozu škol a školských zařízení, ve kterém informuje vedoucí pracovníky škol o jejich povinnostech a doporučuje jim, jak se zachovat v určitých situacích souvisejících s koronavirem.

    • Celý manuál obsahuje hodně pouze doporučujících sekcí, tedy zejména záleží na posouzení konkrétní situace v daném školském zařízení či na vedoucím pracovníkovi, jaké jednání ze strany personálu a žáků bude vynucovat.

    • V Jihočeském kraji bude od 21. 9. 2020 zavedena povinnost, aby žáci druhého stupně ZŠ, středních a vysokých škol nosili roušky i během výuky.

    5. Konání veřejných a soukromých akcí

    • Od 1. 9. 2020 do odvolání se mohou konat pouze kulturní, sportovní, náboženské a jim podobné akce a jiná shromáždění ve vnitřních prostorách s maximální účastí 500 osob ve stejný čas, a to jak veřejné, tak i soukromé, a pořádá-li se akce převážně ve venkovních prostorách, tak s maximální účastí 1 000 osob ve stejný čas, a to taktéž jak veřejných, tak i soukromých.

    • Mezi účastníky akcí a účinkujícími musí být dodržena vzdálenost 2 m.

    • Omezení se nevztahuje na:

    • zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných nebo soukromých osob (valná hromada akciové společnosti), které se konají na základě zákona a na pohřby;
    • na shromáždění konané dle zákona o právu shromažďovacím;
    • na hromadné akce ve vnitřních prostorách stavebně členěných areálů, jsou-li vnitřní prostory organizačně rozčleněny do sektorů s maximální kapacitou 500 osob, kdy každý sektor má svůj vstup z venkovních prostor nebo jsou vstupy do sektorů časově regulované;
    • na hromadné akce ve venkovních prostorách stavebně členěných areálů, jsou-li prostory organizačně rozčleněny na sektory s maximální kapacitou 1 000 osob, kdy každý sektor má svůj vstup nebo jsou vstupy do sektorů časově regulovány.

    • Od 18. 9. 2020 jsou zakázány hromadné akce konané převážně ve vnitřních prostorách, s výjimkou výstav, trhů, veletrhů a jim podobných akcí, s účastí přesahující ve stejný čas 10 osob, pokud každý účastník nemá určeno místo k sezení.

    • Organizátor hromadných akcí je povinen písemně evidovat celkový počet míst k sezení pro účastníky akce.

    6. Maloobchodní prodej a služby

    • V současné době mohou být otevřeny prodejny a poskytovatelé služeb, a to všech druhů.

    • Provozovatelé prodejen a služeb však musí stále dodržovat tato následující opatření:

    • vyzývat zákazníky informačními materiály k dodržování odstupu 2 metrů a k tomu, aby ideálně platili platebními kartami;
    • umístit dezinfekční a ochranné prostředky u často dotýkaných předmětů (kliky, zábradlí, nákupní vozíky), jak pro zaměstnance, tak i pro zákazníky;
    • aktivně zabraňovat shlukování lidí.

    • Další opatření, které jsou provozovatelé povinni dodržovat se odvíjí od specifikace dané služby, např.:

    • provozovatelé maloobchodních prodejen s potravinami mají povinnost poskytovat bezplatně zákazníkům jednorázové rukavice nebo obdobný ochranný prostředek na ruce;
    • v prodejnách oblečení a obuvi je umožněno výrobky zkoušet, ale až po předchozí dezinfekci rukou zkoušející osoby a výrobky vrácené v rámci reklamace musí být následujících 24 hodin uloženy odděleně od ostatního zboží;
    • zákazníci ve stravovacích provozovnách jsou informačními materiály vyzýváni k dodržování odstupu 2 metry a k tomu, aby platili nejlépe platební kartou;
    • nákupní centra s prodejní plochou přesahující 5.000 m2 jsou povinny zajistit alespoň jednu osobu, která bude dohlížet na dodržování hygienických pravidel.

    • V Praze, Středočeském kraji a Uherském Hradišti musí být bary a restaurace uzavřeny mezi půlnocí a šestou hodinou ráno.

    Chování zaměstnanců na pracovišti a povinnosti zaměstnavatele

    Vše nasvědčuje tomu, že šíření nemoci COVID-19 se dostává do 2. vlny, která může být z hlediska nakažlivosti horší než ta první na jaře. Ačkoliv všechny obchody a služby mohou být otevřeny a nelze předpokládat, že by vláda opět přistoupila k tak drastickým opatřením jako na jaře, je potřeba, aby se lidé na pracovištích vzájemně chovali ohleduplně a dodržovali následující pravidla.

    Nejlepší službu v boji proti koronaviru stále udělají obecná preventivní doporučení, tedy zejména pravidelné mytí rukou, zakrývání úst při kašli a nepodceňování příznaků. Zejména může zamezení šíření onemocnění pomoci pravidelné nošení pokrývek úst a nosu v podobě roušek, respirátorů či šátků, a to zejména ve vnitřních prostorách.

    Zaměstnavatelé by měli neustále sledovat situaci ohledně vývoje epidemie koronaviru a přizpůsobit tomu chod pracovní činnosti. Zaměstnavatel je nadále obecně povinen dodržovat požadavky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Měl by tedy posoudit všechna rizika spojená s výkonem dané práce a přijmout k tomu vhodná opatření, zejména v podobě:

    • informování zaměstnanců (a případně odborů) o aktuální situaci, potřebě prevence před nákazou (např. zvýšené dodržování hygieny rukou) a o nově přijatých opatřeních;
    • zvážit nutnost cestování do zahraničí a osobních setkávání s obchodními partnery a stále v co největší míře využívat komunikaci na dálku;
    • zabraňovat shlukování zákazníků a zaměstnanců (např. ve výtahu, při nástupu na směny, v šatnách);
    • vyžadovat rozestupy mezi zákazníky nejméně 2 metry (dodržování rozestupů mezi spolupracovníky lze také doporučit);
    • umístit dezinfekční prostředky pro zaměstnance i zákazníky blízko frekventovaných míst (kliky, zábradlí) a často větrat;
    • nařídit zaměstnancům, aby při kontaktu se zbožím či při přijímání plateb od zákazníků nosili rukavice, a poskytnout jim je;
    • nařídit zaměstnancům s příznaky COVID-19 (teplota, kašel, ztráta chuti a čichu atd.) aby se nedostavili na pracoviště;
    • zkontrolovat bezpečnost používaných strojů a případné vypršení revizních osvědčení;
    • je-li to možné, umožnit zaměstnancům práci z domova.

    V případě zaměstnavatelů, kteří se rozhodli zaměstnat zaměstnance, kteří přicestovali z Francie, Malty, Rumunska nebo Lucemburska, jsou povinni si od zaměstnance vyžádat negativní výsledek testu, který daný zaměstnanec absolvuje na území ČR, jinak nesmí umožnit těmto osobám vstup na pracoviště.

    Sledování soukromého života zaměstnanců

    Od zaměstnanců je možné vyžadovat informace o rizicích spojených s koronavirem, například zda se nezdržovali v zahraničí nebo nesetkali s nakaženou osobou. Na druhou stranu může být obtížné zaměstnance postihnout za nepravdivou nebo neúplnou odpověď.

    Prakticky doporučujeme zaměstnance seznámit s povinností informovat o svém návratu ze zahraničí, povinností kontaktovat svého ošetřujícího lékaře v případě výskytu příznaků infekčního onemocnění a také o případných důsledcích, které může zatajení cesty do zahraničí mít, včetně náhrady škody, pracovněprávní, přestupkové a v extrémních případech i trestní odpovědnosti.

    Stejně tak má zaměstnavatel právo zaměstnancům pouze důrazně doporučit, aby do států s vysokým rizikem nákazy soukromě nejezdili. Nemůže jim ale soukromé cesty zakázat.

    Co se zaměstnancem podezřelým z nákazy?

    Pokud má zaměstnavatel obavu, že zaměstnanec může být nakažen, doporučujeme dohodnout se (telefonicky) se zaměstnancem, aby svůj zdravotní stav nahlásil příslušné krajské hygienické stanici. Ti rozhodnou o potřebě provedení testu na koronavirus a případném nařízení karantény.

    V případě, že by krajská hygienická stanice rozhodla, že zaměstnance není potřeba otestovat, může se zaměstnanec sám dostavit do jednoho z odběrových míst a na vlastní náklady se nechat otestovat. Nicméně k tomuto jednání zaměstnavatel nemůže zaměstnance nijak nutit.

    Může se vyskytnout případ, kdy na zaměstnanci lze pozorovat příznaky nemoci COVID-19, ale ze strany lékaře toto onemocnění nebylo potvrzeno. Nicméně zaměstnavatel z opatrnosti a v důsledku dodržování preventivní povinnosti, může usilovat o to, aby se zaměstnanec nezdržoval na pracovišti, ačkoliv zaměstnanec na výkonu práce trvá.

    Závěr, zda se jedná v tom to případě o překážku na straně zaměstnavatele či zaměstnance není jednoznačný, nicméně se klaníme k názoru, že ve většině případů se bude jednat o překážku ve výkonu práce na straně zaměstnance, za kterou mu nebude náležet náhrada mzdy, jelikož zaměstnanec není plně schopen výkonu práce.

    Doporučujeme se za této situace se zaměstnancem domluvit na jiném, alternativním výkonu práce, např.:

    Dohoda o práci z domova – možnost podmíněná souhlasem zaměstnance, pokud to povaha práce připouští.

    Poslat zaměstnance „na překážky“ – možnost i bez souhlasu zaměstnance, zaměstnavatel musí platit náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

    Náhradní volno – pokud má zaměstnanec napracované přesčasy, může mu je zaměstnavatel nařídit vyčerpat.

    Neplacené volno – na základě žádosti zaměstnance mu může zaměstnavatel umožnit čerpání neplaceného volna.

    Dovolená – možnost nařídit zaměstnanci dovolenou, a to i bez jeho souhlasu; dovolenou je ale třeba nařídit 14 dní předem, nebyla-li dohodnuta lhůta kratší.

    Zrušení plánovaných směn – možnost zaměstnanci upravit rozvrh směn, a to i bez jeho souhlasu; rozvrh směn je ale třeba stanovit 14 dní předem, nebyla-li dohodnuta lhůta kratší.

    Zaměstnanci byla nařízena karanténa

    Pokud byla zaměstnanci nařízena karanténa orgánem veřejného zdraví (příslušná krajská hygienická stanice nebo i ošetřující lékař) jedná se o překážku v práci, za kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy stejně jako v případě běžné pracovní neschopnosti. To znamená, že zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku (vypočtenou z redukovaného základu dle zákoníku práce) po dobu prvních 14 dní karantény a od 15. dne bude čerpat nemocenskou ze systému nemocenského pojištění.

    O nařízení karantény je zaměstnanec povinen zaměstnavatele bez zbytečného odkladu informovat a překážku v práci doložit.

    Bylo-li u zaměstnance prokázáno onemocnění nemocí COVID-19, musí zaměstnavatel v rámci preventivní povinnosti informovat o možných rizicích vhodným způsobem i ostatní zaměstnance. Nicméně skutečnosti o konkrétní osobě sděluje zaměstnavatel pouze v rozsahu nezbytném k ochraně zdraví, a tak aby nebyla dotčena důstojnost a integrita této osoby. Konkrétní údaje by měly být poskytovány pouze přímo dotčeným kolegům.

    Zaměstnanec se bojí přijít do práce

    Zákoník práce dává zaměstnanci právo odmítnout výkon nebezpečné práce. Odmítnutá práce ale musí bezprostředně a závažným způsobem ohrožovat jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných lidí. Test pro odmítnutí práce je tak velmi přísný, a v případě obavy z nakažení koronavirem nebude u průměrného zaměstnance v tuto chvíli naplněn.

    Obecně v takových případech doporučujeme obavy zaměstnance vyslechnout a pokusit se společně najít řešení, které mu vyjde v rámci možností společnosti vstříc. Může se jednat třeba o možnost práce z domova, čerpání dovolené nebo poskytnutí neplaceného volna. Pokud by zaměstnanec přesto odmítl přijít do práce, jedná se o neomluvenou absenci, za kterou ho může zaměstnavatel postihnout.

    Mohou se samozřejmě objevit případy komplikovanější, které je třeba posuzovat individuálně (osoby s oslabenou imunitou, potížemi s dýcháním, nemocným srdcem, cukrovkou, těhotné atd.).

    Otevření škol – ošetřovné a návrat do práce

    Nastane-li případ, že se nějaké školní zařízení stane ohniskem nákazy, pravděpodobně bude muset tato škola na určitou dobu zavřít, a tedy opět bude nutné se nějak vypořádat s problémem ošetřovného a nutnosti rodičů hlídat své děti, kterým byla škola uzavřena. Současně je potřeba myslet i na situaci, kdy samotné dítě bude nakaženo a rodič s ním bude muset doma zůstat.

    Právní úpravu, která se této problematice věnovala v loňském školním roce, v současnosti již nelze použít, jelikož byla použitelná pouze do 30. 6. 2020.

    V současnosti tedy opět platí obecná úprava ošetřovného upravena v zákoně o nemocenském pojištění. Na ošetřovné ve výši 60 % denního vyměřovacího základu má nárok rodič, který pečuje o dítě mladší 10 let v případě nemoci nebo uzavření školského zařízení, ale pouze po dobu 9 dnů. Rodič samoživitel má nárok na ošetřovné po dobu 16 dnů.

    Nicméně v současné době vláda navrhla nový zákon, který by měl upravovat pravidla ošetřovného v souvislosti s koronavirem i v tomto školním roce a vychází z předchozí úpravy.

    Zaměstnanec by měl mít nárok na ošetřovné (dávku ze systému nemocenského pojištění) ve výši 60 % denního vyměřovacího základu a zaměstnavatel je povinen omluvit jeho nepřítomnost v zaměstnání za účelem péče o dítě, a to až do věku 13 let, a to po celou dobu trvání uzavření školního zařízení nebo povinnosti dítěte setrvat v karanténě.

    Tento návrh zákona rozšiřuje právo na ošetřovné i na osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

    Nárok na ošetřovné nebudou mít rodiče za období jakýchkoli školních prázdnin a volných dnů vyhlášených ředitele školy v průběhu školního roku.

    Nárok na ošetřovné uplatňuje zaměstnanec tiskopisem Žádost o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy), který mu vydá ve 2 vyhotoveních škola, kterou dítě navštěvuje. Zaměstnanec doplní část B tiskopisu a předá ji neprodleně zaměstnavateli, který pak podklady pro výplatu dávky předá příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení.

    Program ochrany zaměstnanosti Antivirus

    V současnosti mají zaměstnavatelé stále možnost žádat o příspěvek na plnou či částečnou zaměstnanost z programu Antivirus, který počítá se dvěma režimy:

    Režim A – Nucené omezení provozu a karanténa

    • Na zaměstnance, kterému byla nařízena karanténa (zaměstnavatel mu prvních 14 dnů hradí náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku), je zaměstnavateli poskytován příspěvek ve výši 80 % z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů.

    • Zaměstnanci, kterému nelze přidělovat práci z důvodu uzavření provozovny na základě nařízení vlády, náleží náhrada mzdy ve výši 100 %, přičemž zaměstnavateli bude opět poskytován příspěvek ze strany státu ve výši 80 % z vyplacené mzdy včetně odvodů.

    • Výše příspěvku na jednoho zaměstnance v režimu A činí nejvýše 39.000,- Kč.

    Režim B – Související hospodářské potíže (překážky na straně zaměstnavatele z důvodu šíření koronaviru)

    • Pokud Zaměstnavatel není schopen přidělovat práci z důvodu nařízení karantény nebo péče o dítě u většího počtu zaměstnanců, činí náhrada mzdy vyplácená zaměstnancům i tak 100 %.

    • Nemůže-li zaměstnavatel přidělovat práci z důvodu nedostupností surovin, výrobků či služeb, které jsou nezbytné k jeho činnosti, je povinen zaměstnancům hradit náhradu mzdy ve výši min. 80 % mzdy.

    • Nemůže-li zaměstnavatel přidělovat práci v důsledku omezení poptávky po službách, výrobcích či jiných produktech, zaměstnancům i tak náleží náhrada mzdy ve výši minimálně 60 % (na základě dohody s odbory nebo vnitřního předpisu).

    • V těchto případech může zaměstnavatel požádat o příspěvek ve výši 60 % z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů, přičemž výše příspěvku na jednoho zaměstnance je ohraničena, a to částkou 29.000,- Kč.

    Žádat o příspěvek z dle režimu A nebo režimu B bude možné zatím pouze do 31. 10. 2020.

    Zaměstnavatel má nárok na čerpání příspěvků z programu Antivirus pouze v případě, kdy na jeho straně dojde ke splnění následujících podmínek:

    • jedná se o zaměstnavatele, který striktně dodržuje zákoník práce;

    • zaměstnanec, na kterého chce zaměstnavatel čerpat příspěvek, se nenachází ve výpovědní době a v době vyúčtování mezd mu výpověď nesmí být dána (výjimku tvoří výpovědi dané dle § 52 písm g) a h) zákoníku práce);

    • zaměstnavatel je firmou v podnikové sféře a zaměstnanci jsou v pracovním poměru a účastní se nemocenského a důchodového pojištění (příspěvek tedy nelze čerpat na DPP a DPČ);

    • zaměstnavatel není v likvidaci nebo v konkursu;

    • v období předchozích 3 let nenabylo právní moci rozhodnutí o uložení pokuty zaměstnavateli za umožnění výkonu nelegální práce;

    • zaměstnavatel nebude na stejný účel, tj. na tu část náhrad mezd, která bude hrazena z příspěvku Úřadu práce ČR, nárokovat krytí z peněžních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu, programů a projektů EU, ani jiných veřejných zdrojů.

    • zaměstnavatel řádně vyplatí mzdu a odvede odvody.

    Náhrada škody

    Podle krizového zákona stát odpovídá za škody způsobené krizovými opatřeními. Podrobnější informace k této problematice naleznete ZDE.

    Závěrem

    Epidemiologická situace se rychle vyvíjí. Zaměstnavatelům doporučujeme zachovat chladnou hlavu a sledovat webové stránky českých státních orgánů, např. Vlády České republiky, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva vnitra, Státního zdravotního ústavu a ECDC.

    V případě vzniku mimořádné situace v souvislosti s koronavirem doporučujeme další postup a opatření neprodleně řešit v souladu s našimi doporučeními výše, a především ve spolupráci s dotčeným zaměstnancem, jeho ošetřujícím lékařem, a zejména příslušnými orgánem hygieny. Jen za účasti všech těchto aktérů bude možné efektivně zabránit dalšímu šíření epidemie při zajištění provozu společnosti.

    • Od 20.4.2020 je umožněna přítomnost studentů závěrečných ročníků vysokých škol v knihovnách a studovnách, na konzultacích nebo zkouškách (max. přítomnost 5 osob), na laboratorní, experimentální nebo umělecké práci zejména pro realizaci závěrečných prací ana klinické a praktické výuce v praxi.

    This information is for guidance purposes only and should not be regarded as a substitute for taking legal advice. Please refer to the full terms and conditions on our website.

    < Go back