Global menu

Our global pages

Close

Koronavirus – praktická příručka zaměstnavatele

  • Czech Republic

    17-06-2020

    Příručku průběžně aktualizujeme v návaznosti na postupné zveřejňování oficiálních informací ze strany orgánů veřejné moci. Poslední update: 17. 6. 2020.

    Přinášíme zaměstnavatelům aktuální seznam všech krizových opatření a praktická doporučení a rady.

    Podobné praktické shrnutí v oblastech smluvních a regulatorních záležitostí najdete v Otázkách a odpovědích ke smlouvám a regulaci.

    For english version click HERE.

    Nouzový stav

    Dne 17. 5. 2020 skončil na celém území České republiky nouzový stav, který trval od 12. 3. 2020.

    Krizová opatření

    V souvislosti s vývojem epidemiologické situace ve výskytu koronaviru v Evropě a na území České republiky v současné době stále platí následující omezení.

    1. Nošení roušek

    • Povinnost nosit ochranné prostředky dýchacích cest (úst a nosu) jako je respirátor, rouška, ústenka či jakýkoli šátek, šál či jiný prostředek, který může pomoci zabránit šíření kapének, mají osoby pouze:

      • ve všech vnitřních prostorách staveb, mimo své bydliště,
      • v prostředcích veřejné hromadné dopravy,
      • na všech ostatních místech, kde se nacházejí alespoň dvě osoby v bližší vzdálenosti než 2 m (nejedná-li se o členy domácnosti)
    • Z výše uvedené povinnosti jsou vyjmuty:

      • děti do dvou let věku děti do 7 let při pobytu v mateřské škole nebo v dětské skupině a pedagogičtí pracovníci v mateřské škole a pečující osoby v dětské skupině;
      • děti, žáci, studenti, účastníci vzdělávání a pedagogičtí pracovníci školských zařízení, poskytující vzdělávání v rámci jedné místnosti, pokud je zachován rozestup nejméně 1,5 m a pokud je v místnosti maximálně 15 osob;
      • osoby s poruchou intelektu nebo kognitivní či duševní poruchou,
      • osoby v uzavřeném vozidle, jsou-li všichni členy společné domácnosti,
      • řidiči veřejné dopravy, jsou-li sami v uzavřené kabině oddělené od zbylého prostoru,
      • zaměstnanci při pobytu v kanceláři, pracují-li nejméně 2 metry od jiné osoby.

    2. Cestování do ciziny a vstup cizinců

    • Od 15. 6. 2020 začal platit pro překročení státních hranic tzv. Semafor (zejména se věnuje cestování za hranice z důvodu dovolených a jiných výletů). Určitým zahraničním státům jsou přiděleny barvy - zelená, oranžová nebo červená, a to podle míra rizika nacházejícího se v daném statě, kdy od míry rizika se následně odvíjí povinnosti, které cestovatel přes hranice musí či nemusí vykonat.
    • Nízké riziko (zelená) – všechny osoby překračující státní hranice nejsou povinny překládat potvrzení o absolvování zdravotního testu ani následně nemusí podstoupit karanténu:
      • Jedná se o tyto státy: Bulharsko, Dánsko, Estonsko Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Švýcarsko, Španělsko.
    • Střední riziko (oranžová) – Občané ČR a osoby s povolením k dlouhodobému pobytu na území ČR mohou z Belgie nebo Velké Británie přicestovat do ČR bez nutnosti předkládat potvrzení o absolvování testu nebo absolvování karantény. Rezidenti z Belgie nebo Velké Británie mohou překročit hranici pouze jedná-li se o výjimku vymezenou opatřením Ministerstva zdravotnictví.
    • Vysoké riziko (červená) – Občané ČR nebo osoby s povolením k dlouhodobému pobytu na území ČR musí při návratu z takto označených oblastí předložit potvrzení o absolvování zdravotnického testu nebo absolvovat karanténu. Rezidentům z těchto oblastí je vstup na naše území zakázán, nejedná-li se o výjimku stanovenou opatřením Ministerstva vnitra:
      • Jedná se o státy: Švédsko, Portugalsko, Slezské Vejvodství v Polsku
    • Pro všechny ostatní státy nadále platí, že je vstup na naše území povolen pouze:
      • rodinným příslušníkům občanů ČR,
      • pracovníkům servisu kritické infrastruktury
      • je-li vstup cizinců v zájmu ČR,
      • přeshraničním pracovníkům, žákům a studentům, kteří za účelem výkonu práce nebo studia pravidelně překračují státní hranice,
      • pracovníkům mezinárodní dopravy a servisu kritické infrastruktury,
      • diplomatům a úředníkům mezinárodních organizací,
      • osobám v naléhavých mimořádných situacích ‚návštěva lékaře, úřadu, nezbytná péče o osoby blízké),
      • občanům EU vstupujícím na území ČR prokazatelně za účelem výkonu ekonomické činnosti (nejdéle na dobu 72 hodin,
      • povinnost předložit potvrzení o absolvování zdravotního testu),
      • občany EU vstupujícím na území ČR za účelem studia (povinnost předložit potvrzení o absolvování zdravotního testu),
      • sezónním zaměstnancům (občan třetí země).
    • Splnění výjimek a důvod vycestování je potřeba v jednotlivých případech náležitě doložit (např. potvrzením od zaměstnavatele, předvolání k úřadu, vyšetření u lékaře).
    • Přeshraniční pracovníci, žáci a studenti jsou povinni při přechodu přes hranice předložit potvrzení o absolvování testu, přičemž zdravotní test nesmí být starší než 4 dny.
    • Občané EU, které vstoupí na území ČR za účelem ekonomické činnosti nebo studia s úmyslem zde pobývat déle než 72 hodin mají povinnost informovat Ministerstvo zahraničních věcí dálkovým přístupem o datu a způsobu vstupu na území ČR.
    • Souhrn všech pravidel pro vstup na území ČR a karanténních opatření vypracovaných Ministerstvem vnitra naleznetepro české občany ZDE a pro cizince ZDE.
    • Ačkoliv se cestování do zahraničí může v určitých situacích jevit jako vcelku bezproblémové, výše uvedené se týká situace z hlediska ČR. Okolní státy mohou mít jiná pravidla o vstupu cizinců na jejich území, a tedy je potřeba vždy zjišťovat i pravidla cestování daného státu.

    3. Povinná karanténa při překročení hranic

    • Je nařízeno, že všechny osoby, které přicestovali do ČR z jiných států, než jsou státy s nízkým nebo středním rizikem, aby bezprostředně po vstupu do ČR oznámily tuto skutečnost, a to telefonicky nebo jiným vzdáleným přístupem, krajské hygienické stanici a následně mají povinnost absolvovat karanténu. Výjimku tvoří případy, kdy:
      • občasné ČR a jejich zahraniční rodinní příslušníci předloží potvrzení o absolvování testu,
      • přeshraniční pracovníci a studenti doloží potvrzení o absolvování zdravotního testu (povinnost předkládat test 1x za 30 dnů),
      • osoby vycestovaly v naléhavé situaci na dobu méně než 24 hodin,
      • pracovníci mezinárodní dopravy, pracovníci servisu kritické infrastruktury, diplomati nebo úředníci vycestovali na dobu kratší 14 dnů a předloží potvrzení o absolvování testu,
      • osoby vycestovaly za účelem výkonu ekonomické činnosti na dobu kratší než 72 hodin (občané ČR se karanténě ale mohou vyhnout, i když bude doba vycestování delší než 72 hodin v případě, když při překročení hranic předloží potvrzení o absolvování testu),
      • sezónní zaměstnanci předloží potvrzení o absolvování testu, společně s potvrzením vydaným příslušnou laboratoří.
    • Občané EU, kteří vstupují na území ČR nemusí karanténu absolvovat za situace, když předloží potvrzení o absolvování zdravotního testu s negativním výsledkem a když pobyt na území ČR nepřekročí požadovanou lhůtu (viz výše rozdělení dle účelu cesty).
    • Všechny osoby, které vstoupí na území ČR a neabsolvují karanténu, jsou povinny po dobu 14 dní od vstupu do ČR omezit svůj volný pohyb, a to pouze na nezbytné minimum v podobě cest do zaměstnání, či cest za účelem obstarání základních životních potřeb.

    4. Znovuotevření škol

    • V současné době se školská a vzdělávací zařízení otevřela většině žákům a studentům, přičemž docházka na základní i střední školu je pouze dobrovolná. Žáci mají tvořit učební skupiny o maximálním počtu 15 osob.
    • Jakékoliv vícedenní školí akce (školní výlety), popřípadě školní soutěže či přehlídky jsou nadále zakázány.
    • Je povinností žáka, studenta, či jeho zákonného zástupce, před prvním vstupem do školského zařízení, podepsat čestné prohlášení o neexistenci příznaků virového infekčního onemocnění (horečka, kašel, dušnost apod.).

    5. Konání veřejných a soukromých akcí

    • Od 8. 6. 2020 se mohou konat kulturní, sportovní, náboženské a jim podobné akce a jiná shromáždění s maximální účastí ve stejný čas 500 osob, a to jak veřejné, tak i soukromé.
    • Omezení se nevztahuje na zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných nebo soukromých osob (valná hromada akciové společnosti), které se konají na základě zákona a na pohřby.
    • Při konání hromadných akcí ve venkovních nebo vnitřních prostorách je třeba:
      • dodržovat odstup mezi osobami nejméně 2 metry (s výjimkou členů domácností);
      • aby účastníci měli k dispozici nádobu s dezinfekčním prostředkem na dezinfekci rukou.
      • po skončení konané akce budou použité pomůcky a prostory řádně vydesinfikované.
    • Dané omezení počtu osob se týká i organizování tréninků či zápasů sportovců na venkovní i vnitřním sportovišti, sňatečného obřadu, či bohoslužby.

    6. Maloobchodní prodej a služby

    • 25. 5. 2020 nastala poslední vlna otevírání a zpřístupnění všech prodejen a poskytování služeb veřejnosti.
    • Provozovatelé všech prodejen a služeb nicméně musí dodržovat následující opatření:
      • aktivně zabraňovat shlukování lidí,
      • zajistit řízení front zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou (označení prostoru pro čekání, umístění značek pro minimální rozestupy – 2 m),
      • umístit dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (kliky, zábradlí, nákupní vozíky), jak pro zaměstnance, tak i pro zákazníky,
      • zajistit, aby zaměstnanci nosili rukavice při kontaktu se zbožím a při přijímání plateb od zákazníků,
      • informovat zákazníky o daných pravidlech (informačním letákem, reproduktorem v provozovně).
    • Další opatření, které jsou provozovatelé povinni dodržovat se odvíjí od specifikace dané služby, např.:

      • zákazníci ve stravovacích provozovnách musí být usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 m;
      • provozovny stravovacích služeb musí být uzavřeny v čase mezi 23:00 hod a 6:00 hod s výjimkou venkovních prostor provozoven a prodeje přes výdejové okénko;
      • v prodejnách s oblečením a obuvi je umožněno oblečenívýrobky zkoušet, ale až po předchozí dezinfekci rukou zkoušející osoby a výrobky vrácené v rámci reklamace musí následujících 24 hodin být uloženy odděleně od ostatního zboží;.
      • nákupní centra s prodejní plochou přesahující 5.000 m2 jsou povinny zajistit alespoň jednu osobu, která bude dohlížet na dodržování hygienických pravidel.

    Konec karantény – Návrat zaměstnanců do práce

    Šíření nemoci COVID-19 je na ústupu, a tak vláda ČR postupně ruší a modifikuje vydaná krizová opatření. Obchody a provozovatelé služeb již mohou opět otevřít své provozovny, a tak se lidé mohou vrátit do práce.

    Koronavirus SARS-CoV-2, způsobující onemocnění COVID-19, je ale stále mezi námi a vypadá to, že ještě nějakou dobu bude. Nejlepší službu v boji proti němu stále udělají obecná preventivní doporučení, tedy zejména pravidelné mytí rukou, zakrývání úst při kašli a nepodceňování příznaků. Zejména může zamezení šíření onemocnění pomoci pravidelné nošení pokrývek úst a nosu v podobě roušek, respirátorů či šátků.

    Zaměstnavatelé by prvně měli připravit tzv. Business restarting plan, ve kterém se budou zabývat postupným návratem zaměstnanců do práce a současně provést analýzu všech rizik spojených s návratem a uložit si důkaz, že tato analýza opravdu proběhla.

    Zaměstnavatel je totiž nadále obecně povinen dodržovat požadavky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Měl by tedy posoudit všechna rizika spojená s výkonem dané práce a přijmout k tomu vhodná opatření, zejména v podobě:

    • informování zaměstnanců (a případně odborů) o aktuální situaci, potřebě prevence před nákazou (např. zvýšené dodržování hygieny rukou) a o nově přijatých opatřeních;
    • zvážit nutnost cestování do zahraničí a osobních setkávání s obchodními partnery a stále v co největší míře využívat komunikaci na dálku;
    • zabraňovat shlukování zákazníků a zaměstnanců (např. ve výtahu, při nástupu na směny, v šatnách);
    • vyžadovat rozestupy mezi zákazníky nejméně 2 metry (dodržování rozestupů mezi spolupracovníky lze také doporučit);
    • umístit dezinfekční prostředky pro zaměstnance i zákazníky blízko frekventovaných míst (kliky, zábradlí) a často větrat;
    • nařídit zaměstnancům, aby při kontaktu se zbožím či při přijímání plateb od zákazníků nosili rukavice, a poskytnout jim je;
    • nařídit zaměstnancům s příznaky COVID-19 (teplota, kašel, ztráta chuti a čichu atd.) aby se nedostavili na pracoviště;
    • zkontrolovat bezpečnost používaných strojů a případné vypršení revizních osvědčení;
    • opětovně provést základní školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud zaměstnanci nebyli delší dobu v práci.

    V případě zaměstnavatelů, kteří se rozhodli využívat pro práci na dobu delší než 72 hodin cizince, platí, že jsou povinni zajistit pro tyto pracovníky ubytování po celou dobu pobytu v ČR, lékařskou péči, dopravu od hranice do místa ubytování a následně do zaměstnání a zpět (a nesmí využít veřejnou hromadnou dopravu ani taxislužbu), a také případný návrat zpět do země původu.

    Sledování soukromého života zaměstnanců

    Od zaměstnanců je možné vyžadovat informace o rizicích spojených s koronavirem, například zda se nezdržovali v zahraničí nebo nesetkali s nakaženou osobou. Na druhou stranu může být obtížné zaměstnance postihnout za nepravdivou nebo neúplnou odpověď.

    Prakticky doporučujeme zaměstnance seznámit s povinností informovat o svém návratu ze zahraničí, povinností kontaktovat svého ošetřujícího lékaře v případě výskytu příznaků infekčního onemocnění a také o případných důsledcích, které může zatajení cesty do zahraničí mít, včetně náhrady škody, pracovněprávní, přestupkové a v extrémních případech i trestní odpovědnosti.

    Stejně tak má zaměstnavatel právo zaměstnancům pouze důrazně doporučit, aby do cizích států soukromě nejezdili. Nemůže jim ale soukromé cesty zakázat.

    Co se zaměstnancem podezřelým z nákazy?

    Pokud má zaměstnavatel obavu, že zaměstnanec může být nakažen, doporučujeme dohodnout se (telefonicky) se zaměstnancem, aby svůj zdravotní stav nahlásil příslušné krajské hygienické stanici. Ti rozhodnou o potřebě provedení testu na koronavirus a případném nařízení karantény. Nicméně zaměstnavatel testování na koronavirus vynucovat nemůže, maximálně může sám o zdravotním stavu zaměstnance informovat příslušnou hygienickou stanici.

    Může se vyskytnout případ, kdy na zaměstnanci lze pozorovat příznaky nemoci COVID-19, ale ze strany lékaře toto onemocnění nebylo potvrzeno. Nicméně zaměstnavatel z opatrnosti a v důsledku dodržování preventivní povinnosti, může usilovat o to, aby se zaměstnanec nezdržoval na pracovišti, ačkoliv zaměstnanec na výkonu práce trvá.

    Závěr, zda se jedná v tom to případě o překážku na straně zaměstnavatele či zaměstnance není jednoznačný, nicméně se klaníme k názoru, že ve většině případů se bude jednat o překážku ve výkonu práce na straně zaměstnance, za kterou mu nebude náležet náhrada mzdy, jelikož zaměstnanec není plně schopen výkonu práce.

    Doporučujeme se za této situace se zaměstnancem domluvit na jiném, alternativním výkonu práce, např.:

    • Dohoda o práci z domova – možnost podmíněná souhlasem zaměstnancem, pokud to povaha práce připouští.
    • Poslat zaměstnance „na překážky“ – možnost i bez souhlasu zaměstnance, zaměstnavatel musí platit náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.
    • Náhradní volno – pokud má zaměstnanec napracované přesčasy, může mu je zaměstnavatel nařídit vyčerpat.
    • Neplacené volno – na základě žádosti zaměstnance mu může zaměstnavatel umožnit čerpání neplaceného volna.
    • Dovolená – možnost nařídit zaměstnanci dovolenou, a to i bez jeho souhlasu; dovolenou je ale třeba nařídit 14 dní předem, nebyla-li dohodnuta lhůta kratší.
    • Zrušení plánovaných směn – možnost zaměstnanci upravit rozvrh směn, a to i bez jeho souhlasu; rozvrh směn je ale třeba stanovit 14 dní předem, nebyla-li dohodnuta lhůta kratší.

    Zaměstnanci byla nařízena karanténa

    Pokud byla zaměstnanci nařízena karanténa orgánem veřejného zdraví (příslušná krajská hygienická stanice nebo i ošetřující lékař) jedná se o překážku v práci, za kterou zaměstnanci přísluší náhrady mzdy stejně jako v případě běžné pracovní neschopnosti. To znamená, že zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku (vypočtenou z redukovaného základu dle zákoníku práce) po dobu prvních 14 dní karantény a od 15. dne bude čerpat nemocenskou ze systému nemocenského pojištění.

    O nařízení karantény je zaměstnanec povinen zaměstnavatele bez zbytečného odkladu informovat a překážku v práci doložit.

    Bylo-li u zaměstnance prokázáno onemocnění nemocí COVID-19, musí zaměstnavatel v rámci preventivní povinnosti informovat o možných rizicích vhodným způsobem i ostatní zaměstnance. Nicméně skutečnosti o konkrétní osobě sděluje zaměstnavatel pouze v rozsahu nezbytném k ochraně zdraví, a tak aby nebyla dotčena důstojnost a integrita této osoby. Konkrétní údaje by měly být poskytovány pouze přímo dotčený kolegům.

    Zaměstnanec se bojí přijít do práce

    Zákoník práce dává zaměstnanci právo odmítnout výkon nebezpečné práce. Odmítnutá práce ale musí bezprostředně a závažným způsobem ohrožovat jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných lidí. Test pro odmítnutí práce je tak velmi přísný, a v případě obavy z nakažení koronavirem nebude u průměrného zaměstnance v tuto chvíli naplněn.

    Obecně v takových případech doporučujeme obavy zaměstnance vyslechnout a pokusit se společně najít řešení, které mu vyjde v rámci možností společnosti vstříc. Může se jednat třeba o možnost práce z domova, čerpání dovolené nebo poskytnutí neplaceného volna. Pokud by zaměstnanec přesto odmítl přijít do práce, jedná se o neomluvenou absenci, za kterou ho může zaměstnavatel postihnout.

    Mohou se samozřejmě objevit případy komplikovanější, které je třeba posuzovat individuálně (osoby s oslabenou imunitou, potížemi s dýcháním, nemocným srdcem, cukrovkou, těhotné atd.).

    Zaměstnanoci se nechce zpátky na pracoviště

    Většina zaměstnavatelů, kde to bylo možné, využila v průběhu největšího rozšíření COVID-19 možnosti práce z domova, tzv. home office. Co ale se zaměstnancem, kterému se nechce pohodlí domova opustit?

    Zaměstnanec může být kdykoliv povolán zpět na standardní pracoviště. Zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci např. i jen prostřednictvím e-mailu sdělit, aby se dostavil na své běžné pracoviště, přičemž zaměstnanec je povinen zaměstnavateli vyhovět. V opačném případě se může jednat o neomluvenou absenci zaměstnance.

    Otevření škol - ošetřovné a návrat do práce

    Se zaměstnancem pobírajícím ošetřovné, kterému se nechce do práce, to bohužel není tak jednoduché jako v případě home office. Čerpání volna a pobírání příspěvku za účelem péče o své dítě je právem zaměstnance. Pokud tedy zaměstnanec splňuje stanovené podmínky, zaměstnavatel jej nemůže jakkoliv nutit k návratu do práce, či ho jakkoliv trestat.

    Zaměstnanec má tedy nárok na ošetřovné (dávka ze systému nemocenského pojištění) ve výši 80 % denního vyměřovacího základu a zaměstnavatel je povinen omluvit jeho nepřítomnost v zaměstnání za účelem péče o dítě do věku 13 let.

    Dokonce ani za současné situace, kdy postupně dochází k otevírání škol a rodiče mohou opět posílat děti do školy, nemůže zaměstnavatel nutit své zaměstnance, aby se vrátili do práce. Docházka do škol je pouze dobrovolná a rodič, který se rozhodne, že jeho dítě zůstane doma, má stále nárok na ošetřovné, a to až do 30. 6. 2020.

    Nárok na ošetřovné uplatňuje zaměstnanec tiskopisem Žádost o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy), který mu vydá ve 2 vyhotoveních škola, kterou dítě navštěvuje. Zaměstnanec doplní část B tiskopisu a předá ji neprodleně zaměstnavateli, který pak podklady pro výplatu dávky předá příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení.

    Vláda rozšířila právo pobírat ošetřovné i na osoby samostatně výdělečně činné. Tyto osoby budou moci následně podat žádost o finanční příspěvek na ošetřovné na Ministerstvo průmyslu a obchodu, a to na péči o dítě, na které nebude čerpat kompenzační příspěvek žádná jiná osoba. Živnostníkům bude náležet ošetřovné ve výši 424 Kč za den.

    Program ochrany zaměstnanosti Antivirus

    Ze strany vlády ČR došlo 31. 3. 2020 ke schválení programu Antivirus, jehož cílem je pomoci zaměstnavatelům lépe zvládnout dopady rozšíření COVID-19 a zamezit případnému propouštění zaměstnanců. Úřad práce zaměstnavatelům poskytuje příspěvek na plnou zaměstnanost či částečnou nezaměstnanost.

    Program Antivirus počítá s následujícími situacemi:

    Režim A – Nucené omezení provozu a karanténa

    • Na zaměstnance, kterému byla nařízena karanténa (zaměstnavatel mu prvních 14 dnů hradí náhradu mzdy ve výši 60% průměrného redukovaného výdělku), je zaměstnavateli poskytován příspěvek ve výši 80 % z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů.
    • Zaměstnanci, kterému nelze přidělovat práci z důvodu uzavření provozovny na základě nařízení vlády, náleží náhrada mzdy ve výši 100 %, přičemž zaměstnavateli bude opět poskytován příspěvek ze strany státu ve výši 80 % z vyplacené mzdy včetně odvodů.
    • Výše příspěvku na jednoho zaměstnance v režimu A činí nejvýše 39.000,- Kč.

    Režim B – Související hospodářské potíže (překážky na straně zaměstnavatele z důvodu šíření koronaviru)

    • Pokud Zaměstnavatel není schopen přidělovat práci z důvodu nařízení karantény nebo péče o dítě u většího počtu zaměstnanců, činí náhrada mzdy vyplácená zaměstnancům i tak 100 %.
    • Nemůže-li zaměstnavatel přidělovat práci z důvodu nedostupností surovin, výrobků či služeb, které jsou nezbytné k jeho činnosti, je povinen zaměstnancům hradit náhradu mzdy ve výši min. 80 % mzdy.
    • Nemůže-li zaměstnavatel přidělovat práci v důsledku omezení poptávky po službách, výrobcích či jiných produktech, zaměstnancům i tak náleží náhrada mzdy ve výši minimálně 60 % (na základě dohody s odbory nebo vnitřního předpisu).
    • V těchto případech bude moci zaměstnavatel požádat o příspěvek ve výši 60 % z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů, přičemž výše příspěvku na jednoho zaměstnance je ohraničena, a to částkou 29.000,- Kč.

    Zaměstnavatel má nárok na čerpání příspěvků z programu Antivirus pouze v případě, kdy na jeho straně dojde ke splnění následujících podmínek:

    • jedná se o zaměstnavatele, který striktně dodržuje zákoník práce;
    • zaměstnanec, na kterého chce zaměstnavatel čerpat příspěvek, se nenachází ve výpovědní době a v době vyúčtování mezd mu výpověď nesmí být dána (výjimku tvoří výpovědi dané dle § 52 písm g) a h) zákoníku práce);
    • zaměstnavatel je firmou v podnikové sféře a zaměstnanci jsou v pracovním poměru a účastní se nemocenského a důchodového pojištění (příspěvek tedy nelze čerpat na DPP a DPČ);
    • zaměstnavatel není v likvidaci nebo v úpadku;
    • v období předchozích 3 let nenabylo právní moci rozhodnutí o uložení pokuty zaměstnavateli za umožnění výkonu nelegální práce;
    • zaměstnavatel nebude na stejný účel, tj. na tu část náhrad mezd, která bude hrazena z příspěvku Úřadu práce ČR, nárokovat krytí z peněžních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu, programů a projektů EU, ani jiných veřejných zdrojů.
    • zaměstnavatel řádně vyplatí mzdu a odvede odvody.

    Režim C – Odpuštění plateb odvodů

    V současné době je již účinný zákon č. 255/2020 Sb., na základě kterého zaměstnavatelé mohou odložit povinnou platbu příspěvků na sociální zabezpečení a příspěvků na státní politiku zaměstnanosti za měsíce květen až červen 2020. Zaplatí-li zaměstnavatel tyto odložené platby do 20. října 2020, bude sankce za pozdní platbu snížena o 80 % ve srovnání s běžnou situací.

    Vláda ale schválila rozšíření programu Antivirus o tzv. režim C:

    • zaměstnavatelé s maximálním počtem 50 zaměstnanců (dle návrhu senátu až 150 zaměstnanci) můžou zažádat o úplné odpuštění plateb odvodů za sociální pojištění pro zaměstnavatele (jedná se o 24,8 % z hrubé mzdy, maximálně však z vyměřovacího základu odpovídajícího 1,5násobku průměrné mzdy)
    • vztahovat by se měl na období červen, červenec, srpen roku 2020
    • podmínkou bude, že zaměstnavatel nepropustil více než 10 % (dle návrhu senátu 20%) zaměstnanců, ani nevyplatil méně než 90 % na mzdách, oboje v porovnání s březnem 2020
    • režim C nelze kombinovat s jinými programy na podporu zaměstnanosti, včetně režimů A a B programu Antivirus.

    Režim C se rozjede po schválení Parlamentem.

    Podpora živnostníků

    Podpory se dočkali i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Na tyto osoby těžce dopadl zejména propad tržeb, který se projevil téměř okamžitě po zavedení krizových opatření, a to i když přímý zákaz činnosti neměli.

    27. 3. 2020 nabyl účinnost zákon na základě kterého jsou všem živnostníkům odpuštěny povinné minimální platby záloh na zdravotní pojištění, záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to po dobu 6 měsíců. Konkrétně se jedná o období mezi březnem až srpnem roku 2020. U OSVČ, kteří již za období března 2020 své zálohy zaplatily, bude na tyto platby pohlíženo jako na předplacenou platbu za měsíc září.

    OSVČ, které odvádějí na zálohách více než minimální částku, tak i tak v období od března do srpna nemusí žádné zálohy platit. V ročním vyúčtování pouze zpětně doplatí rozdíl mezi minimální zálohou a skutečnou výší pojistného podle svého zisku za rok 2020.

    Současně mohou OSVČ za období od 12. 3. do 8. 6. 2020 žádat o kompenzační bonus ve výši 500 Kč za každý kalendářní den v daném období (celkově OSVČ mohou obdržet 44.500 Kč.

    Podmínky získání kompenzačního bonusu:

    • nárok má osoba, která ke dni 12.3.2020 provozovala živnost jako svoji hlavní podnikatelskou činnost a osoba, která pobírala důchod nebo rodičovský příspěvek a současně provozovala živnost jako svoji vedlejší podnikatelskou činnost;
    • OSVČ v důsledku krizových opatření, ať už přímo, či nepřímo nemohla svou živnost vykonávat vůbec nebo i jen z části (např. nutnost uzavřít provozovnu, karanténa, povinnost pečovat o dítě, omezení poptávky po výrobcích/službách, omezení či ukončení dodávek).

    Náhrada škody

    Podle krizového zákona stát odpovídá za škody způsobené krizovými opatřeními. Podrobnější informace k této problematice naleznete ZDE.

    Závěrem

    Epidemiologická situace se rychle vyvíjí. Zaměstnavatelům doporučujeme zachovat chladnou hlavu a sledovat webové stránky českých státních orgánů, např. Vlády České republiky, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva vnitra, Státního zdravotního ústavu a ECDC.

    V případě vzniku mimořádné situace v souvislosti s koronavirem doporučujeme další postup a opatření neprodleně řešit v souladu s našimi doporučeními výše, a především ve spolupráci s dotčeným zaměstnancem, jeho ošetřujícím lékařem, a zejména příslušnými orgánem hygieny. Jen za účasti všech těchto aktérů bude možné efektivně zabránit dalšímu šíření epidemie při zajištění provozu společnosti.

    • Od 20.4.2020 je umožněna přítomnost studentů závěrečných ročníků vysokých škol v knihovnách a studovnách, na konzultacích nebo zkouškách (max. přítomnost 5 osob), na laboratorní, experimentální nebo umělecké práci zejména pro realizaci závěrečných prací ana klinické a praktické výuce v praxi.

    Disclaimer

    This information is for guidance purposes only and should not be regarded as a substitute for taking legal advice. Please refer to the full terms and conditions on our website.

    < Go back

    Print Friendly and PDF
    Register to receive regular updates via email.